Když mi umřel táta, věděla jsem, že se s tím nedá nic dělat. Naděje umírá poslední. Třeba se mi to jen zdálo. Ale nezdálo. Nešlo to vrátit. Když vám skončí vztah. Může to mít spoustu důvodů. Některé mohou být takové, že to nechcete zvrátit. Když se rozcházíte, protože spolu neumíte mluvit, je to relevantní důvod. Vztah bez komunikace nemůže dlouhodobě fungovat. Jenže když se rozchází dva inteligentní lidé, kteří spolu neumí mluvit, protože si myslí, že ten druhý ví. Sólisti. S nákladem. Oba rádoby silní. Nezranitelní. A přesto vlastně toho druhého potřebují. Tak je to šosáctví.
S rozchodem jsem přišla já. Štvalo mě, že jsem odsunutá na druhou kolej vždy, když je nám ouvej. Bohužel jsem neviděla druhou stranu. To že chyba komunikace byla na obou stranách. To že tam, kde já přišla s ultimátem, protože jsem nevěděla, jak jinak říct, že to bolí, byla možná ještě větší bolest z nepochopení, že jeho také něco trápí a taky to neumí říct jinak než požádat o prostor. Prý se špatně ohýbám, když jsem nespokojená. Když je mi ouvej, tak rýpu, místo abych řekla, že mě něco trápí. To že neustoupím, protože mám strach. Strach z odmítnutí. Z toho co to odmítnutí znamená. A teď je konec. Blbej nepotřebnej konec. Z nedorozumění. Ze strachu.
Seděli jsme v restauraci, když mi říkal, co ho trápí. Byla jsem ráda, že mi to říká. Byla jsem smutná. Ale celou dobu jsem si říkala, co by se s tím dalo dělat a jak bych mu mohla pomoc. A pak přišla poslední část, kdy řekl, že potřebuje prostor. A opona padla. Studená sprcha.
Možná ta zlověstná Černá Madona, ač jen kavárna. Možná únava. Možná, že už jsem to slyšela po několikátý. Na cestě domů jsem si říkala, že potřebuju taky prostor. Doma jsem si už říkala, že nemůžu být potichu a neozvat se, že musím kopat za sebe, a že tím kopu za nás.
Teď tu sedím a smolím tyhle řádky a už mám zase jinou perspektivu. Nelituju, že jsem se ozvala. Ale nechci abychom se rozešli, protože jsme tvrdohlaví. Protože se máme rádi, protože nejsme hloupí lidi. Protože není všechno jenom ego. A některé věci na světě jdou změnit. A když to jde, tak je třeba to zkusit. Už jen proto, že je tolik věcí, které změnit nejdou…