V knize Tisíce a jedné noci Šeherezáda vypravuje příběhy svému králi. Jde jí o přežití. Zhrzený král všechny předchozí ženy po společně strávené noci popravoval. Aby mu nestihly ublížit. Aby se nezvládly přiblížit. Šeherezádino vyprávění nikdy nekončí před svítáním a král vždy napjatě čeká na pokračování. Vzdor jedné ženy. A ty následky! Tři děti. Spokojený král. Zachráněné království.
Potřebuji psát. Třídí mi to myšlenky. Pomáhá si uvědomovat. Ventilovat. Věci. City. Pocity. Přání. Touhy. Vzít to z hlavy. Dát to na papír (virtuální). A pak si v tom dělat pořádek. Vracet se k tomu. Číst to zas a znovu. Potřeba vypravovat. Taky trochu komunikovat. Nebýt úplně odříznutá. Viset na vlásku. A nepustit.
Ale moje „oblíbená“ činnost poslední dva týdny je sledování zdejší návštěvnosti. Google Analytics. Mobile. Devices. Mobile Device Info. Vidím tam typ telefonu. A umím to spojit. Od 6. srpna. Skoro každý den. Ráno po probuzení. Večer před usnutím. Někdy po práci. Je to zvláštní forma komunikace. Zavání v tom deviace.
Vím, že to čte. A nevím co to znamená. Mnoho. A nebo spíš nic. Ale stejně jsem z toho zmatená. Občas nadšená. Občas zraněná. Že tomu věnoval jen chvilku. Myšlenku. Dvě. Na mě. Možná sbírá inspiraci pro knihu, kde věnuje mi kapitolu.
Mám ty tvoje klíče. V kalendáři Poletíme.